Vydala jsem se do půjčovny kol a motocyklů. Požádala jsem o vypůjčení kola, slečna mi dala na výběr ze dvou kusů (motorek tam měli asi 20). Jedno cca prvorepublikové, druhé horské, ale tak 10 let staré. Když jsem se zeptala, které je lepší, řekla, že prvorepublikové. Aspoň byl výběr jednoduchý.
Nasedla jsem, rozjela se směrem do Sunshine School (zaplatit zálohu na první dva týdny studia), kam jsem ráno cupitala pěšky. Odhadovaná vzdálenost cca 3 km.
Řeknu vám, jízda na kole po Chiang Mai (CM) je vskutku zážitek. Proč?
1. Jezdíte ve velikém vedru, potíte se ještě víc, než při chůzi.
2. Většina silnic je jednosměrných, což vám při chůzi nevadí, ale když jedete po silnici a na mapě nemáte vyznačené jednosměrky, tak vzniká problém.
3. Jestli si někdy stěžuju na řidiče v Brně, tak odteď už nebudu. Tady všichni na nějakou dopravní disciplínu a předpisy z vysoka kašlou. Červená je nezajímá, přednost v jízdě taky ne a právo silnějšího zde platí na 100 % (před dvěma lety mi auto nedalo přednost, srazilo mě a ani nevystoupili za auta, aby se mrkli, že jsem živá).
Do Sunshine jsem dorazila v pohodě, zaplatila zálohu a vesele se vydala na první lekci u slepého mista Sinchai. Po dvou minutách se mi zdálo, že zadní kolo jede nějak prapodivně, tak jsem hodila oko vzad a zadní guma úplně placatá. Skoro bych tomu nevěřila, ale vzhledem k tomu, že už s tím mám zkušenosti a ještě ani jednou jsem neměla kolo, které by vydrželo s plnými dušemi déle, než půl dne, tak jsem se jenom pousmála a vydala se do půjčovny, aby mi dali kolo nové. Slečna ani nehla brvou a dala mi jiné prvorepublikové kolo, které dříve nenabízela. To vypadalo ještě starší a prolezlejší, než to původní. Nejede sice moc rovně a sedátko se nedá zvednout (je nastavené na výšku jezdce cca 150 cm), ale guma zůstala nafouklá i po 3 hodinách používání. Tak uvidíme zítra ráno :)
Žádné komentáře:
Okomentovat