Před dvěma dny jsme se vrátila z pětitýdenního pobytu v Thajsku a pomalu se začínám akliamtizovat na místní poměry. Jaká byla tahle již moje druhá cesta do Asie?
Ve zkratce: plná nečekaných zážitků, mnoho skvělých lidí, krádež (která v poměru skvělých zážitků zapadla hluboko do zapomnění), výborná škola, snad všechny druhy počasí kromě sněhu, posílení důvěry v sebe sama. Každému bych doporučila aspoň jednou v životě někam odjet o samotě, je skutečně výborné vyzkoušet si, jak jste schopni si poradit s nástrahami osudu...
Co se týče školy, tak jsem byla naprosto spokojená. U slepého mistra Mr. Sinchai jsem získala jiný náhled na to, jak je možno pracovat formou Thajské masáže. Bohužel jeho angličtina nebyla dostačující na to, aby zodpověděl většinu mých dotazů, to mě iritovalo, proto jsem u něj po týdnu skončila a přesunula se do školy Sunshine Massage School. Tam jsem absolvovala 3 týdny výuky se dvěma různými učitelkami. Do téhle školy se příští rok určitě vrátím, neb zde jsem nenašla ani jednu věc, kterou bych jim vytkla. Učitelky vzdělané, s naprosto dostačující angličtinou i na zvídavé nevšední otázky, styl výuky mi sedl. Mnoho nových poloh, možnost pracovat ve větší míře chodidly či lokty (bude se hodit, zvláště u konstitučně mohutnějších klientů), nové protahovací manévry (potěší klienty, kteří jsou pohybově aktivní a potřebují tělo zregenerovat a pořádně protáhnout), nové znalosti ohledně energetických drah a spousta dříve unikajících souvislostí byla odkryta. Záver ze školy: naprostá spokojenost.
Studium byla jedna číst mého pobytu. Druhá část, na kterou jsemměla vyhrazen jeden týden měla být dovolená. Jak já se těšila. Měla jsem v plánu týdne zůstat na ostrově Koh Chang a úplně se vyhnout Bangkoku, který jsem po návštěvě z roku 2008 nenáviděla. Počasí mi ale trochu zamíchalo karatmi a po třech dnech nonstop deště na ostrově jsem se s radostí přesunula do Bangkoku. Tentokráte jsem si to tam užila. Bydlela jsem v krásném hotelu s bazénem na střeše, přímo v centru města. Vzhledem k tomu, že jsme měla 4 dny na to načerpat síly a zregenerovat se a připravit se na návrat do reality Brněnské, tak jsem zvolila relaxaci. Ráno vydatná snídaně a pak až do 6 hodin do večera u bazénu na střeše. Naprosto mi to vyhovovalo, přečetla jsem dvě 600stránkové knihy, trošku se opálila a načerpala síly. Ono, komu, by se chtělo ve 40 stupních a hutném smogu chodit po památkách. Navíc, když už jsme je všechny jednou viděla. Oproti minulé návštěvě jsem si i docela dost užila nočního života, který je směsicí bavících se Thajců a zápaďáků. Seznámila jsem se s mnoha lidmi různých národností, poslechla si mnoho příběhů, nasdílela mnoho pozitivní energie, povykládala ze pár svých příběhů, probrala věci pozemské i nadpozemské a potrdilo se, že skutečně platí: jiný kraj,jiný mrav. A tím nemyslím rozdíly mezi asiaty a evropany/američany, ale i rozdíly mezi evropskou mládeží.
Celkově byl tenhle pracovní výlet nadmíru povznášející a těším se, až příští rok zase zvednu kotvy a vydám se do téhle kouzelné země.
