Od doby, co jsme započala svoji profesní dráhu, je tohle můj třetí studijní pobyt v Thajsku. Když si uvědomím, že poprvé jsem letěla ve věku 24 let, tedy 3 roky zpátky, zdá se mi to neuvěřitelně dávno. Minulý rok jsem si myslela, že už Thajsko znám a nemůže mě nic překvapit. Chyba lávky. Vždycky Vás má co překvapit. Proto je dobré být si vědom toho, že znáte jen zlomek z toho všeho, co byste znát mohli.
A to je taky ten důvod, proč se jedu dál vzdělávat. V technice, která mi přirostla k srdci a do rukou a těla se mi vpila jako inkoust do pijáku. Baví mě. Vidím její efekt na svých stálých klientech i na jednorázových návštěvnících SENstudia. A cítím potřebu se v ní dále zdokonalovat. Ne jen proto, abych mohla poskytovat služby stále vyšší kvality, ale i pro svůj dobrý pocit, že se někam posouvám. Ne proto, že by bylo nezbytně nutné. Ale proto, že je tu ta možnost. A ti, kteří si mysleli, že je to nošení dříví do lesa, zcela jistě pochopí, že to tak není.
Poprvé budu studovat v Bangkoku. Ve městě, které mi nikdy nepřirostlo k srdci. Ve městě tak obrovském, až mě to občas děsí. Ve městě, které je tak prosyceno smogem, že se těžko dýchá i nekuřákovi sportovci. Je to město hodně specifické. Myslím, že ho lidé musí buď nenávidět, nebo milovat. Já jsem stále na rozmezí těchto dvou emocí, které, leč se zdají být svými protiklady, mnohdy k sobě mají velice blízko. Vždy jsem v něm strávila maximálně týden, teď mě tam čeká měsíc. Tak uvidím. A vy uvidíte se mnou…
Kurz, který jsem si vybrala, by měl stát za to. Já jsem volnomyšlenkář, který miluje svobodu a volnost. A tento kurz mi trochu připomíná výcvikový tábor. Jednou z podmínek absolvování kurzu je povinnost být ubytován v univerzitním kampusu. Ubytování v tomhle kampusu je stejně drahé jako luxusní (ale ne nejluxusnější) hotel v centu Bangkoku. V ceně je zahrnuto stravování třikrát denně. Po kurzu musíte každý den na jógu. A jako perlička, kurz je 6 dní v týdnu… Nevím jak Vám, ale mě to připadá docela diktát. Věřím, že i tenhle režim mi může přinést do života něco nového. Asi to nebude konkrétně disciplína, spíš si myslím, schopnost obětovat něco (určitou svobodu a volnost), pro něco významnějšího (vzdělání, sebezdokonalení, a možná i trocha toho sebezapření). Ale to jsou všechno domněnky. Jaká bude realita, to zjistím(e) v následujících 4 týdnech.
A tady nějaké konkrétnější informace o kurzu: jeho název je Proffesional Thai Massage for Health, odehrává se v chrámové škole Wat Po v Bangkoku, nejstarší škole tradiční thajské masáže v Thajsku. Jeho trvání je 4 týdny, 6 dní v týdnu, 165 hodin výuky. Z toho 65 hodin teorie a 100 hodin praxe. Každý den po škole jóga. Zkouška se dělá nejen z praktické části, nýbrž i teoretické, což se mi hafo líbí. Působí to na mě dojmem, že lidé, kteří tento kurz absolvují, by měli mít kvalitní praktické znalosti podložené teoretickými vědomostmi.
Nechci, abyste nabili dojmu, že s jedu obětovat ve prospěch svých klientů. Není to tak. Zatím mé cesty do Thajska byly obrovským mezníkem nejen v profesním rozvoji, ale i v mém osobním životě. Vždy mě někam posunou, něco nového o sobě samé naučí, dopřeji si odpočinek od všedních starostí a povinností, načerpám spoustu energie, kterou pak mohu uplatnit nejen v práci, ale kousek z ní přenést i na své okolí.
Na závěr mého pobytu mě čeká dovolená. Tak jako vždy - po práci zábava. Tento rok to bude však speciální dovolená. Dovolená, kdy si poprvé budu moct vychutnat krásy a romantiku thajských ostrovů ve dvou. Takže vím, že všechna snaha a sebezapření po dobu jednoho měsíce budou bohatě odměněny.
Žádné komentáře:
Okomentovat